Actions

Pochutec lexicon: Difference between revisions

From SUALEX

No edit summary
No edit summary
 
(11 intermediate revisions by the same user not shown)
Line 1: Line 1:
Wordlist from [[Boas, Franz. 1917. El dialecto mexicano de Pochutla, Oaxaca. International Journal of American Linguistics 1:9–44.|Boas 1917]]. Original orthography standardized in column 4, linked to Nahuatl cognate in column 5 and to SUA etyma en column 6.
{| class="wikitable sortable"
{| class="wikitable sortable"
|+ Pochutec vocabulary
|+ Pochutec vocabulary
! Spanish  
! Spanish  
!English!! Boas !! Standard Ortography
!English!! Boas !! Standard Ortography
!Nahuan Cognates
!Proto-Nahuatl
!SUA Etymon
!SUA Etymon
|-
|-
| abrir  
| abrir  
| || tepu' || ''tepú''
| || tepu' || ''tepú''
|tlapoa
|*tlapoa
|
|
|-
|-
Line 17: Line 20:
|-
|-
| acabar  
| acabar  
| || -temi' || ''-temí''
| || temi' || ''temí''
|tlami
|*tlami
|
|
|-
|-
| acordarse  
| acordarse  
| || calamqui'  || ''kalamkí''
| || calamqui'  || ''kalamkí''
|ilnamiki
|*ilnamiki
|*eri + *namiki
|*eri + *namiki
|-
|-
| acostarse  
| acostarse  
| ||  teque'  || ''teké''
| ||  teque'  || ''teké''
|te:ka
|*te:ka
|
|
|-
|-
| adentro   
| adentro   
| || toc  || ''tok''
| || toc  || ''tok''
|ihte-k
|*ihte-k
|
|
|-
|-
| agua   
| agua   
| || at  || ''at''
| || at  || ''at''
|a:-tl
|*a:-tl
|*pa
|*pa
|-
|-
| aguacate   
| aguacate   
| || aueque't || ''aweké-t''
| || aueque't || ''aweké-t''
|awaka-tl
|*yewakatl
|
awaka-tl
|Eastern Nahua loan
|-
|-
| ahijado   
| ahijado   
Line 52: Line 56:
|-
|-
| ahora   
| ahora   
| || naco'; nacona' ; conaco' || ''Nakó, nakoná, konakó''
| || naco' || ''nakó''
|
|
|-
|ahora
|
|conaco'
|''nakoná''
|
|
|-
|ahora
|
|nacona'
|''konakó''
|
|
|
|
Line 63: Line 81:
| alacran   
| alacran   
| || culu't || ''kulú-t''
| || culu't || ''kulú-t''
|kolo-tl
|*kolo-tl
|*koro
|*koro
|-
|-
| algodón   
| algodón   
| || oxque't  || ''oʃké-t''
| || oxque't  || ''oʃké-t''
|ichka-tl
|*ichka-tl
|*tsiká
|*tsiká
|-
|-
| all'i  
| allí  
| || ma  || ''ma''
| || ma  || ''ma''
|
|ompa?
|
|
|-
|-
Line 84: Line 102:
| || pate'c || ''paték''
| || pate'c || ''paték''
|patla:wak
|patla:wak
|
|-
| ianda!
| || ca  || ''ma''
|
|
|
|-
|-
| andar   
| andar   
| || agueneumi || ''awenewmi''
| || agueneumi || ''agenewmi''
|
|nemi?
|
|
|-
|-
Line 107: Line 120:
|-
|-
| apagar  
| apagar  
| || tzeue', ceue'  || ''tsewé''
| || tzeue'  || ''tsewé''
|se:wi
|*se:wi
|*sewi
|*sewi
|-
|apagar
|
|''ceue'''
|''sewé''
|*se:wi
|
|-
|-
| apestar  
| apestar  
| || iye'c || ''iyék''
| || iye'c || ''iyék''
|ihyak
|*ihyak
|*huyaka
|*huyaka
|-
|-
| apretar  
| apretar  
| || pechu' || ''petʃú''
| || pechu' || ''petʃú''
|pachoa
|*pachoa <*patsiwa
|
|
|-
|-
Line 128: Line 148:
| arbol   
| arbol   
| || quagu't || ''kwagú-t''
| || quagu't || ''kwagú-t''
|
|*kwawi-tl
|
|
|-
|-
Line 138: Line 158:
| asar   
| asar   
| || ixque' || ''iʃké''
| || ixque' || ''iʃké''
|ixka
|*ixka
|*siká
|*siká
|-
|-
Line 148: Line 168:
| atar   
| atar   
| || ilpi' || ''ilpí''
| || ilpi' || ''ilpí''
|ilpia
|*ilpia
|*puri
|*puri
|-
|-
| atizar  
| atizar  
| || totoqui' || ''totokí''
| || totoqui' || ''totokí''
|
|*totokia
|
|
|-
|-
| atole   
| atole   
| || etu'l  || ''etúl''
| || etu'l  || ''etúl''
|a:tol-li
|*a:tol-li
|
|
|-
|-
| ayer  
| ayer  
| || algua' || ''alwá''
| || algua' || ''alwá''
|ya:lwa
|*ya:lwa
|
|
|-
|-
| ayudar  
| ayudar  
| || petebi' || ''petebí''
| || petebi' || ''petebí''
|pale:wia
|*pale:wia
|
|
|-
|-
| bailar   
| bailar   
| || motudi's || ''motudí-s''
| || motudi's || ''motudí-s''
|ihtotia
|*ihtotia
|
|
|-
|-
| bajar   
| bajar   
| || d'mu || ''dǝmu''
| || d'mu || ''dǝmu''
|temo
|*temo
|
|
|-
|-
| banco  
| banco  
| || quagu't  || ''Kwagú-t''
| || quagu't  || ''kwagú-t''
|kwawi-tl
|*kwawi-tl
|
|
|-
|-
| bañar   
| bañar   
| || mohue', mamui' || ''mowé, mamwí''
| || mohue', mamui' || ''mowé''
|
|
|-
|bañar
|
|mamui'
|''mamwí''
|mamwia
|mamwia
|
|
Line 193: Line 220:
| barba  
| barba  
| || tzo'n || ''tsón''
| || tzo'n || ''tsón''
|tson-tli
|*tson-tli
|
|
|-
|-
| barrer  
| barrer  
| || tachapane' || ''tatʃapané''
| || tachapane' || ''tatʃapané''
|tlachpani
|*tlachpani
|*tsipá
|*tsipá
|-
|-
| bastante   
| bastante   
| || mie'c || ''miék''
| || mie'c || ''miék''
|miyek
|*miyek
|
|
|-
|-
Line 213: Line 240:
| beber   
| beber   
| || temi'  || ''temí''
| || temi'  || ''temí''
|i:
|
|
|
|-
|-
| bien  
| bien  
| || uli'c  || ''ulík''
| || uli'c  || ''ulík''
|we:lik
|*we:lik
|
|
|-
|-
| blanco   
| blanco   
| || chupe'c || ''tʃupék''
| || chupe'c || ''tʃupék''
|chipa:wak
|*chipa:wak
|*tsipá
|*tsipá
|-
|-
Line 232: Line 259:
|-
|-
| boca   
| boca   
| || ten  || ten
| || ten  || ''ten''
|te:n-tli
|*te:n-tli
|*teni
|*teni
|-
|-
| Bombax Ceiba   
| Bombax Ceiba   
| || pochu't || po''''út
| || pochu't || ''potʃút''
|pocho:-tl
|*pocho:-tl
|*potsi
|*potsi
|-
|-
| borracho   
| borracho   
| || unti' || untí
| || unti' || ''untí''
|winti-k
|*winti-k
|
|
|-
|-
| bramar   
| bramar   
| || tetoa' || -
| || tetoa' || ''-''
|
|
|
|
|-
|-
| brazo   
| brazo   
| || mai || mai
| || mai || ''mai''
|mayi
|*ma:yi
|
|
|-
|-
| bueno   
| bueno   
| || uli'c  || ulík
| || uli'c  || ''ulík''
|we:lik
|*we:lik
|
|
|-
|-
| bule  
| bule  
| || lipu' || -
| || lipu' || ''-''
|
|
|
|
|-
|-
| buscar  
| buscar  
| || temoa'  || temoá
| || temoa'  || ''temoá''
|temoa
|*temoa
|*tɨwá
|*tɨwá
|-
|-
| caballo  
| caballo  
| || cayu' || -
| || cayu' || ''-''
|
|
|
|
|-
|-
| cabeza  
| cabeza  
| || quait  || kwai-t
| || quait  || ''kwai-t''
|kwa:i
|*kwa:i
|
|
|-
|-
| caer  
| caer  
| || otz      || o <*we
| || otz      || ''ots''
|
|*wetsi
|
|
|-
|-
| caiman  
| caiman  
| || te'ipo || -
| || te'ipo || ''-''
|
|
|
|loan?
|-
|-
| calabaza  
| calabaza  
| || eyu't || ejút
| || eyu't || ''ejút''
|ayoh-tli
|*ayoh-tli
|
|
|-
|-
| calentura  
| calentura  
| || tune'l || tunél
| || tune'l || ''tunél''
|to:nal-li
|*to:nal-li
|
|
|-
|-
| caliente   
| caliente   
| || tune'l  || tunél
| || tune'l  || ''tunél''
|to:nal-li
|*to:nal-li
|
|
|-
|-
| cama  
| cama  
| || tepo'xt  || tepó''ʃt''
| || tepo'xt  || ''tepóʃt''
|tlapech-tli
|*tlapech-tli
|
|
|-
|-
| camarón   
| camarón   
| || achiquelo'm || at''ʃikelóm''
| || achiquelo'm || ''atʃikelóm''
|achakalin
|*a:chakalin
|
|
|-
|-
| camino  
| camino  
| || ot'ca'n || -
| || ot'ca'n || ''otǝkán''
|
|
|
|
|-
|-
| camisa   
| camisa   
| || tzoct || -
| || tzoct || ''tsok-t''
|
|
|
|
|-
|-
| cansado  
| cansado  
| || cyeui' || -
| || cyeui' || ''sjewi''
|siyawik
|*siyawi
|
|
|-
|-
| cantar  
| cantar  
| || cuique || kwike
| || cuique || ''kwike''
|kwika
|*kwi:ka
|
|*kwika
|-
|-
| cantaro   
| cantaro   
| || cumt || kumt
| || cumt || ''kumt''
|komi-tl
|*komi-tl
|
|*ko
|-
|-
| cara  
| cara  
| || ixt || i''ʃ-t''
| || ixt || ''-t''
|i:x-tli
|*i:x-tli
|
|*pusi
|-
|-
| carcel   
| carcel   
| || quagu't  || kwagú-t
| || quagu't  || ''kwagú-t''
|
|*kwawi-tl
|
|
|-
|-
| cargar   
| cargar   
| || mama' || mamá
| || mama' || ''mamá''
|mama
|*mama
|
|
|-
|-
| carne   
| carne   
| || neque't; tutu't || neké-t; tutú-t
| || neque't || ''neké-t''
|naka-tl
|*naka-tl
|
|-
|carne
|
|''tutu't''
|''tutú-t''
|*toto:tl?
|
|
|-
|-
| carrizo   
| carrizo   
| || aque't || aké-t
| || aque't || ''aké-t''
|aka-tl
|*aka-tl
|
|
|-
|-
| carta   
| carta   
| || ame't || amé-t
| || ame't || ''amé-t''
|a:ma-tl
|*a:ma-tl
|
|Otomí loan into PN
|-
|-
| casa   
| casa   
| || chan  || t''ʃan''
| || chan  || ''tʃan''
|cha:n
|*cha:n
|
|
|-
|-
| casarse   
| casarse   
| || namocti'  || namoktí
| || namocti'  || ''namoktí''
|namiktia
|*namiktia
|
|*namiki
|-
|-
| ceniza   
| ceniza   
| || noxt || no''ʃ-t''
| || noxt || ''noʃ-t''
|nex-tli
|*nex-tli
|
|*nasi
|-
|-
| cerrar   
| cerrar   
| || tzecue' || tsekwé
| || tzecue' || ''tsekwé''
|tzakwa
|*tsakwa
|
|
|-
|-
| cinco   
| cinco   
| || macui'l || makwíl
| || macui'l || ''makwíl''
|makwil-li
|*ma:kwil-li
|
|
|-
|-
| cocido   
| cocido   
| || ecço'c || eksók
| || ecço'c || ''eksók''
|ikwsik
|*ikwsik
|
|*kwasí
|-
|-
| coger   
| coger   
| || ma || ma
| || ma || ''ma''
|ma
|ma
|
|
|-
|-
| colgar   
| colgar   
| || pib'lu' || piblú
| || pib'lu' || ''pibǝlú''
|piloa
|(pi)piloa
|
|*puri-wa
|-
|-
| comal   
| comal   
| || coma'l || komál
| || coma'l || ''komál''
|komal-li
|*komal-li
|
|
|-
|-
| comer   
| comer   
| || qua  || kwa
| || qua  || ''kwa''
|kwa:
|*kwa:
|
|*kwa
|-
|-
| comezón   
| comezón   
| || coxqui' || ko''ʃkí''
| || coxqui' || ''koʃkí''
|koxki
|*kokoxki
|
|
|-
|-
| como   
| como   
| || quem  || kem
| || quem  || ''kem''
|kemen
|kemen
|
|
|-
|-
| comprar  
| comprar  
| || cua'; palu' || kwá; palú
| || cua' || ''kwá''
|ko:wa; paloa
|*ko:wa
|*kowa
|-
|comprar
|
|''palu'''
|''palú''
|paloa
|
|
|-
|-
| con   
| con   
| || ca  || ka
| || ca  || ''ka''
|ka
|ka
|
|-
| conmigo 
| || ca nen  || ka nen
|
|
|
|-
|-
| contar   
| contar   
| || po || po
| || po || ''po''
|po:wa
|*po:wa
|
|
|-
|-
| corazón  
| corazón  
| || lyu || lju
| || lyu || ''lju''
|
| -
|
|Otomanguean loan?
|-
|-
| correr  
| correr  
| || telu'z || telú-s
| || telu'z || ''telú-s''
|tlaloa
|*tlaloa
|
|*ta:ra-wa
|-
|-
| corriente del rio   
| corriente del rio   
Line 467: Line 503:
|-
|-
| cortar  
| cortar  
| || tzucua'  || tsukwá
| || tzucua'  || ''tsukwá''
|
|
|
|
|-
|-
| cosa   
| cosa   
| || te  || te
| || te  || ''te''
|tle-in
|*tle-in
|
|
|-
|-
| coser   
| coser   
| || tzoma' || tsomá
| || tzoma' || ''tsomá''
|tsoma
|*tsoma
|
|
|-
|-
| costal   
| costal   
| || quanco'ch || kwankót''ʃ''
| || quanco'ch || ''kwankótʃ''
|
|
|
|
|-
|-
| coyote   
| coyote   
| || coyu'd || koyú-d
| || coyu'd || ''koyú-d''
|koyo:-tl
|*koyo:-tl
|
|*kaho-yawi
|-
|-
| criatura   
| criatura   
| || cone't  || konét
| || cone't  || ''konét''
|kone:-tl
|*kone:-tl
|
|
|-
|-
| cuándo?   
| cuándo?   
| || ic  || ik
| || ic  || ''ik''
|
|*ik
|
|
|-
|-
| cuantos?  
| cuantos?  
| || quizco'm  || kiskóm
| || quizco'm  || ''kiskóm''
|keskin
|*keski-n
|
|
|-
|-
| cuatro   
| cuatro   
| || nayo'm  || najóm
| || nayo'm  || ''najóm''
|nawi
|*nawi
|
|
|-
|-
| cuero   
| cuero   
| || cuete'xt || kweté''ʃ-t''
| || cuete'xt || ''kwetéʃ-t''
|kwitlax-tli
|*kwetlax-tli
|
|
|-
|-
| culebra   
| culebra   
| || cue't || kwé-t
| || cue't || ''kwé-t''
|kowa:-tl
|*kowa:-tl
|
|*ko
|-
|-
| culo  
| culo  
| || tup || tup
| || tup || ''tup''
|top-tli?
|*top-tli?
|
|
|-
|-
| cura (sacerdote)   
| cura (sacerdote)   
| || totoltzi'n || totol-tsín
| || totoltzi'n || ''totol-tsín''
|to-tah-tsin
|to-tah-tsin
|
|Col. Nahua loan
|-
|-
| chiflar   
| chiflar   
| || icoz- || -
| || ''icoz-''|| ''ikos''
|
|
|
|
Line 538: Line 574:
| chile   
| chile   
| || chil || ''tʃil''
| || chil || ''tʃil''
|
|*chil-li
|
|
|-
|-
| chocolate  
| chocolate  
| || chucula't || t''ʃukulá-t''
| || chucula't || t''ʃukulá-t''
|
|*chokola:-tl
|
|Col. Nahua loan
|-
|-
| dar   
| dar   
| || meca'  || maká
| || meca'  || ''maká''
|ma:ka
|*ma:ka
|
|
|-
|-
| debajo   
| debajo   
| || ite'nc || iténk
| || ite'nc || ''iténk''
|tla:n
|i:-te:n-ko
|
|
|-
|-
| decir  
| decir  
| || iti  || iti
| || iti  || ''iti''
|?
|?
|
|
Line 564: Line 600:
|
|
|nuca'
|nuca'
|nuká
|''nuká''
| -
| -
|*nioka
|*nioka
|-
|-
| delgado   
| delgado   
| || ptzec || ptsek
| || ptzec || ''ptsek''
|pitsa:wak
|pitsa:wak
|
|
|-
|-
| desatar  
| desatar  
| || toma' || tomá
| || toma' || ''tomá''
|
|toma
|
|
|-
|-
| despues  
| despues  
| || tiome'n  || -
| || tiome'n  || ''tiomén''
|
|?
|
|
|-
|-
Line 586: Line 622:
|
|
|yuli'c
|yuli'c
|yulík
|''yulík''
|yo:li-k
|*yo:li-k
|
|-
| despacio 
| || caxani' || ka''ʃaní''
|
|
|
|-
|-
| destapar  
| destapar  
| || tepu' || tepú
| || tepu' || ''tepú''
|tlapoa
|*tlapoa
|
|
|-
|-
| dia  
| dia  
| || tune'l || tunél
| || tune'l || ''tunél''
|to:nal-li
|*to:nal-li
|
|
|-
|-
| diez   
| diez   
| || matu || matu
| || matu || ''matu''
|mahtlak-tli
|*mahtlak-tli
|
|
|-
|-
| dinero  
| dinero  
| || tumi'n  || tumín
| || tumi'n  || ''tumín''
| -
| -
|Spanish loan
|Spanish loan
|-
|-
| dios  
| dios  
| || tog || tog
| || tog || ''tog''
|
|?
|
|?
|-
|-
| doler  
| doler  
| || moca  || moka
| || moca  || ''moka''
|
|
|
|
Line 628: Line 659:
|
|
|cocoa'
|cocoa'
|kokoá
|''kokoá''
|kokoa
|*kokoa
|
|
|-
|-
| dónde  
| dónde  
| || ca || ka
| || ca || ''ka''
|ka:n
|*ka:n
|
|
|-
|-
Line 640: Line 671:
|
|
|ui'
|ui'
|wí
|''''
|
|*wi
|
|
|-
|-
Line 647: Line 678:
|
|
|campa'
|campa'
|kampá
|''kampá''
|ka:mpa
|*ka:mpa
|
|
|-
|-
| dormir  
| dormir  
| || cochi'  || kot''ʃí''
| || cochi'  || ''kotʃí''
|kochi
|*kochi
|
|
|-
|-
| dos   
| dos   
| || ome'm  || omém
| || ome'm  || ''omém''
|o:me
|*o:me
|
|
|-
|-
| dulce  
| dulce  
| || otca'i || otkaí
| || otca'i || ''otkaí''
|?
|?
|?
|?
|-
|-
| duro   
| duro   
| || chique'c || t''ʃikék''
| || chique'c || ''tʃikék''
|chikak-tli
|*chikak-tli
|
|
|-
|-
| echar  
| echar  
| ||  boz || bos
| ||  boz || ''bos''
|?
|?
|
|
Line 679: Line 710:
|
|
|uluni'
|uluni'
|uluní
|''uluní''
|olinia
|*olinia
|
|
|-
|-
| el   
| el   
| || na || na
| || na || ''na''
|in, ne
|*in; *ne
|
|
|-
|-
| 'el  
| él  
| || igüe'n  || iwén
| || igüe'n  || ''iwén''
|yehwa
|*yehwa
|
|
|-
|-
| Elote  
| Elote  
| || elu't || elút
| || elu't || ''elút''
|e:lo:tl
|*e:lo:tl
|
|*yɨra-wa
|-
|-
| embarazada   
| embarazada   
| || uzti' || ustí
| || uzti' || ''ustí''
|ots-tli
|*ots-tli
|
|
|-
|-
| empezar  
| empezar  
| || peu'c || peúk
| || peu'c || ''peúk''
|pe:wa
|*pe:wa
|
|
|-
|-
| en  
| en  
| || toc  || tok
| || toc  || ''tok''
|ihte-k
|*ihte-k
|
|
|-
|-
| encontrar   
| encontrar   
| || aci'  || así
| || aci'  || ''así''
|ahsi
|*ahsi
|
|
|-
|-
| enfermo   
| enfermo   
| || cocoa'  || kokoá
| || cocoa'  || ''kokoá''
|
|*kokoa
|
|*koko
|-
|-
| enojarse  
| enojarse  
| || teue' || tewé
| || teue' || ''tewé''
|
|
|
|
|-
|-
| enseñar   
| enseñar   
| || mexti'  || mextí
| || mexti'  || ''mextí''
| -machtia
| *mach'tia
|
|*matsi-tua
|-
|-
| entonces   
| entonces   
| || ah na || -
| || ah na || ''-''
|
|
|
|
|-
|-
| entrar  
| entrar  
| || apeco'  || apekó
| || apeco'  || ''apekó''
|
|?
|
|
|-
|-
| envolver  
| envolver  
| || pib'lu' || piblú
| || pib'lu' || ''pibǝlú''
|pipiloa
|pipiloa
|
|
|-
|-
| es   
| es   
| || quet  || ket
| || quet  || ''ket''
|kah
|kah
|
|
|-
|-
| escoba  
| escoba  
| || tachapane' || tachapané
| || tachapane' || ''tachapané''
|tlachpana
|tlachpana
|
|
|-
|-
| esconderse   
| esconderse   
| || ya  || ya
| || ya  || ''ya''
|
|
|
|
|-
|-
| escribir   
| escribir   
| || g'lua' || klua
| || g'lua' || ''kǝlua''
|ihkwiloa
|*ihkwiloa
|
|*hi-kwiri-wa
|-
|-
| escupir  
| escupir  
| || choch || t''ʃotʃ''
| || choch || ''tʃotʃ''
|chicha
|chicha
|
|
|-
|-
| ese   
| ese   
| || ina' || iná
| || ina' || ''iná''
|ne
|*na
ne
|
|
|-
|-
| ese   
| ese   
| || na  || na
| || na  || ''na''
|ne
|*na
ne
|
|
|-
|-
| espalda  
| espalda  
| || d'botz  || dpóts
| || d'botz  || ''dǝpóts''
|tepots
|tepots
|
|
|-
|-
| espantarse   
| espantarse   
| || pute' || puté
| || çute' || ''suté''
|
|*sotla
|
|
|-
|-
| esperar  
| esperar  
| || che  || t''ʃe''
| || che  || ''tʃe''
|chi:ya
|*chi:ya
|
|*tseiya
|-
|-
| espina  
| espina  
| || ui'zti  || uísti
| || ui'zti  || ''uísti''
|wits-tli; wets-tle
|wits-tli; wets-tle
|
|
|-
|-
| esposa  
| esposa  
| || güe'l || guél
| || güe'l || ''guél''
|?
|?
|
|
|-
|-
|
|esposa
|
|
|g'lazt
|g'lazt
|g'last
|''gǝlast''
|kilas-tli
|kilas-tli
|
|
|-
|-
| espuma  
| espuma  
| || puçone'l || pusonél
| || puçone'l || ''pusonél''
|po:sonal-
|*po:sonal-li
|
|
|-
|-
| esta echado   
| esta echado   
| || unyo'c || unyók
| || unyo'c || ''unyók''
|onok
|*onok
|
|
|-
|-
| faja  
| faja  
| || quaxa'xt || kwa''ʃáʃ-t''
| || quaxa'xt || ''kwaʃáʃ-t''
|kweyi, kwach-tli
|*kweyi,  
<nowiki>*</nowiki>kwach-tli
|
|
|-
|-
| flor  
| flor  
| || xucho't (name'l) || xut''ʃó-t''
| || xucho't (name'l) || ''xutʃó-t''
|xo:t''ʃi-tl''
|*xo:t''ʃi-tl''
|
|
|-
|-
| frente  
| frente  
| || ixt || i''ʃ-t''
| || ixt || ''-t''
|
|*i:x-tli
|
|
|-
|-
Line 843: Line 877:
|
|
|ixna'c
|ixna'c
|i''ʃnák''
|''iʃnák''
|
|
|
|
|-
|-
| frio   
| frio   
| || pina' || piná
| || pina' || ''piná''
|?
|?
|
|
Line 855: Line 889:
|
|
|cug'li'
|cug'li'
|kuglí
|''kugǝlí''
|
|*kokolia
|
|
|-
|-
Line 862: Line 896:
|
|
|cayivima
|cayivima
|kajivima
|''kajivima''
|?
|?
|
|
|-
|-
| fuego  
| fuego  
| || tet  || te-t
| || tet  || ''te-t''
|tle-tl
|*tle-tl
|
|
|-
|-
| fuera   
| fuera   
| || ato'lc  || atólk
| || ato'lc  || ''atólk''
|
|
|
|
|-
|-
| fusil   
| fusil   
| || quagu't || kwagút
| || quagu't || ''kwagút''
|
|*kwawi-tl
|
|
|-
|-
| gallina  
| gallina  
| || tila'n  || tilán
| || tila'n  || ''tilán''
|
|
|
|
|-
|-
| golpear   
| golpear   
| || pig'li' || piglí
| || pig'li' || ''piglí''
|pikilia
|*pikilia
|
|
|-
|-
| gotear  
| gotear  
| || taxiquetuc || ta''ʃiketuk''
| || taxiquetuc || ''taʃiketuk''
|
|
|
|
|-
|-
| grande  
| grande  
| || huhio'm (chan) || huhióm
| || huhio'm || ''huhióm''
|weyi
|*we:yi
|
|
|-
|-
| gritar   
| gritar   
| || tatzi' || tatsí
| || tatzi' || ''tatsí''
|tsahtsi
|*tsahtsi
|
|
|-
|-
| grueso   
| grueso   
| || cope'c || kopék
| || cope'c || ''kopék''
|
|
|
|
|-
|-
| guajalote  
| guajalote  
| || toto'l || totól
| || toto'l || ''totól''
|toto:lin
|*toto:lin
|
|
|-
|-
| guardar   
| guardar   
| || queue' || kewé
| || queue' || ''kewé''
|
|
|
|
|-
|-
| gusano  
| gusano  
| || ug'lo'm || uglóm
| || ug'lo'm || ''ugǝlóm''
|okwilin
|*okwilin
|
|
|-
|-
| hablar   
| hablar   
| || tetoa' || tetoa
| || tetoa' || ''tetoa''
|tlahtoa
|*tlahtoa
|
|
|-
|-
Line 934: Line 968:
|
|
|ctze
|ctze
|ktse
|''ktse''
|ketsa
|*ketsa
|
|
|-
|-
| hacer   
| hacer   
| || chua' || ''''
| || chua' || ''tʃuá''
|chiwa
|*chi:wa
|
|
|-
|-
| hace poco tiempo   
| hace poco tiempo   
| || naco' || nakó
| || naco' || ''nakó''
|
|
|
|
|-
|-
| hambre   
| hambre   
| || naquaçamqui';  || nakwasamkí
| || naquaçamqui';  || ''nakwasamkí''
|
|ne-kwas-miki?
|
|
|-
|-
| hay   
| hay   
| || unyo'c  || unjók
| || unyo'c  || ''unjók''
|onok
|*onok
|
|
|-
|-
Line 961: Line 995:
|
|
|que't
|que't
|két
|''két''
|kate
|*kate
|
|
|-
|-
| no hay   
| no hay   
| || ayago'  || ajagó
| || ayago'  || ''ajagó''
|
|
|
|
|-
|-
| hermana   
| hermana   
| || iuit || iwi-t
| || iuit || ''iwi-t''
|
|
|
|
Line 978: Line 1,012:
|
|
|pima'
|pima'
|pimá
|''pimá''
|
|
|
|
Line 985: Line 1,019:
|
|
|nutza'
|nutza'
|nutsá
|''nutsá''
|
|
|
|
|-
|-
| hermano   
| hermano   
| || bu || bu
| || bu || ''bu''
|po
|po
|
|
Line 997: Line 1,031:
|
|
|chol
|chol
|t''ʃol''
|''tʃol''
|
|
|
|
|-
|-
| hervir   
| hervir   
| || molu'nc || molúnk
| || molu'nc || ''molúnk''
|molonki
|molonki
|
|
|-
|-
| hijo   
| hijo   
| || b'l || bl
| || b'l || ''bǝl''
|pil
|*pil
|
|
|-
|-
| hilar  
| hilar  
| || tzaue'z  || tsawés
| || tzaue'z  || ''tsawés''
|tsawa
|*tsawa
|
|
|-
|-
| hilo  
| hilo  
| || opque't  || opké-t
| || opque't  || ''opké-t''
|ikpa-tl
|*ikpa-tl
|
|
|-
|-
| hoja  
| hoja  
| || xut || ''ʃu-t''
| || xut || ''ʃu-t''
|xiwi-tl
|*xiwi-tl
|
|
|-
|-
| hombre  
| hombre  
| || teque't; oco'xt || teké-t
| || teque't || ''teké-t''
|tla:ka-tl
|*tla:ka-tl
|
|
|-
|-
Line 1,034: Line 1,068:
|
|
|oco'xt
|oco'xt
|okó''ʃ-t''
|''okóʃ-t''
|okich-tli
|*okich-tli
|
|
|-
|-
| hormiga  
| hormiga  
| || tzique't || tsikét
| || tzique't || ''tsikét''
|tsi:ka-tl
|*tsi:ka-tl
|
|
|-
|-
| hoy   
| hoy   
| || naco' || nakó
| || naco' || ''nakó''
|
|
|
|
|-
|-
| Huatulco   
| Huatulco   
| || Uetu'l || wetúl
| || Uetu'l || ''wetúl''
|
|
|
|
|-
|-
| huele   
| huele   
| || chucha'c || t''ʃutʃák''
| || chucha'c || ''tʃutʃák''
|
|
|
|
|-
|-
| hueso  
| hueso  
| || ot || o-t
| || ot || ''o-t''
|omi-tl
|omi-tl
|
|
|-
|-
| huesos quemados  
| huesos quemados  
| || tice't || tisét
| || tice't || ''tisét''
|tisa-tl
|tisa-tl
|
|
|-
|-
| huevo  
| huevo  
| || tito't  || titót
| || tito't  || ''titót''
|toto:lte-tl
|toto:lte-tl
|
|
|-
|-
| huipil   
| huipil   
| || quexque'mt || ke''ʃkémt''
| || quexque'mt || ''keʃkémt''
|kechkemi-tl
|kechkemi-tl
|
|
|-
|-
| humo   
| humo   
| || apoto'ct  || apotókt
| || apoto'ct  || ''apotókt''
|
|
|
|
|-
|-
| huso  
| huso  
| || malage'u  || malageú
| || malage'u  || ''malageú''
|
|
|
|
|-
|-
| iglesia  
| iglesia  
| || tiope'n  || tiopén
| || tiope'n  || ''tiopén''
|teopan-tli
|teopan-tli
|
|
|-
|-
| iguana  
| iguana  
| || cuixo'm || kwi''ʃóm''
| || cuixo'm || ''kwiʃóm''
|
|
|
|
|-
|-
| iguana verde  
| iguana verde  
| || totoli't || totolí-t
| || totoli't || ''totolí-t''
|
|
|
|
|-
|-
| ir   
| ir   
| || ui'  || wí
| || ui'  || ''''
|
|
|
|
Line 1,114: Line 1,148:
|-
|-
| jicalpezte  
| jicalpezte  
| || pebe't || pebé-t
| || pebe't || ''pebé-t''
|
|
|
|
|-
|-
| jicara   
| jicara   
| || oxca'zt || o''ʃkás-t''
| || oxca'zt || ''oʃkás-t''
|
|
|*sikari-t
|*sikari-t
|-
|-
| lado   
| lado   
| || qual || kwal
| || qual || ''kwal''
|
|
|
|
|-
|-
| ladrar  
| ladrar  
| || tatzi' || tatsí
| || tatzi' || ''tatsí''
|tsahtsi
|tsahtsi
|
|
|-
|-
| lagarto  
| lagarto  
| || te'ipo || téipo
| || te'ipo || ''téipo''
|
|
|
|
|-
|-
| lagartija  
| lagartija  
| || quala't || kwalá-t
| || quala't || ''kwalá-t''
|kweya-tl
|kweya-tl
|
|
|-
|-
| lamer  
| lamer  
| || pelu' || pelú
| || pelu' || ''pelú''
|paloa
|paloa
|
|
|-
|-
| lavar  
| lavar  
| || peque'  || peké
| || peque'  || ''peké''
|pa:ka
|pa:ka
|
|
|-
|-
| lavar  
| lavar  
| || mohue' || mowé
| || mohue' || ''mowé''
|
|
|
|
|-
|-
| lejos  
| lejos  
| || güeque' || weké
| || güeque' || ''weké''
|wehka
|wehka
|
|
|-
|-
| lengua  
| lengua  
| || nenepi'l || nenepíl
| || nenepi'l || ''nenepíl''
|nenepil-li
|nenepil-li
|
|
|-
|-
| leña  
| leña  
| || quagu't || kwagú-t
| || quagu't || ''kwagú-t''
|kwawi-tl
|kwawi-tl
|
|
|-
|-
| levantar  
| levantar  
| || tqui  || tki
| || tqui  || ''tki''
|itki
|itki
|
|
Line 1,181: Line 1,215:
|
|
|ctza
|ctza
|ktsa
|''ktsa''
|ketsa
|ketsa
|
|
|-
|-
| limpiar  
| limpiar  
| || pue' || pué
| || pue' || ''pué''
|poa
|poa
|
|
|-
|-
| lodo   
| lodo   
| || tal  || tal
| || tal  || ''tal''
|tla:-li
|tla:-li
|
|
|-
|-
| luna   
| luna   
| || mezt || mest
| || mezt || ''mest''
|mets-tli
|mets-tli
|
|
|-
|-
| Ilamar  
| Ilamar  
| || nutza' || nutsá
| || nutza' || ''nutsá''
|no:tsa
|no:tsa
|
|
|-
|-
| Ilevar  
| Ilevar  
| || tqui || tki
| || tqui || ''tki''
|itki
|itki
|
|
|-
|-
| Ilorar  
| Ilorar  
| || chuca'  || ''''uká
| || chuca'  || ''tʃuká''
|cho:ka
|cho:ka
|
|
|-
|-
| Iluvia  
| Iluvia  
| || yect  || yekt
| || yect  || ''yekt''
|yehyeka-tl
|yehyeka-tl
|
|
|-
|-
| Madre  
| Madre  
| || ye  || ye
| || ye  || ''ye''
|ye
|ye
|
|
|-
|-
| Maduro  
| Maduro  
| || ecço'c || eksók
| || ecço'c || ''eksók''
|ikwsik
|ikwsik
|
|
|-
|-
| Maguey  
| Maguey  
| || micui'x || mikwí''ʃ''
| || micui'x || ''mikwíʃ''
|
|
|
|
|-
|-
| Maíz  
| Maíz  
| ||  teyu'l  || teyul
| ||  teyu'l  || ''teyul''
|tlao:lli
|tlao:lli
|
|
|-
|-
| Malacate  
| Malacate  
| ||  malague'u  || malague'ú
| ||  malague'u  || ''malagueú''
|
|
|
|
|-
|-
| Mano  
| Mano  
| ||  mai  || mai
| ||  mai  || ''mai''
|
|
|
|
|-
|-
| Mañana  
| Mañana  
| ||  quago' || kwagó
| ||  quago' || ''kwagó''
|
|
|
|
Line 1,258: Line 1,292:
|
|
|nobegu'c
|nobegu'c
|nobegúk
|''nobegúk''
|
|
|
|
|-
|-
| mañana, pasado  
| mañana, pasado  
| ||  güecha'l || gwet''ʃál''
| ||  güecha'l || ''gwetʃál''
|
|
|
|
|-
|-
| marido  
| marido  
| ||  güe'  || gwé
| ||  güe'  || ''gwé''
|
|
|
|
|-
|-
| masa  
| masa  
| ||  toxt || to''ʃ-t''
| ||  toxt || ''toʃ-t''
|textli, tixtli
|textli, tixtli
|
|
|-
|-
| matar  
| matar  
| ||  mocti'  || moktí
| ||  mocti'  || ''moktí''
|miktia
|miktia
|
|
|-
|-
| mazorca  
| mazorca  
| ||  totomo'xt; ; || totomó''ʃ-t''
| ||  totomo'xt || ''totomóʃ-t''
|totomox-tli
|totomox-tli
|
|
Line 1,290: Line 1,324:
|
|
|çon
|çon
|son
|''son''
|sen-tle/-sin-tli
|sen-tle/-sin-tli
|
|
Line 1,297: Line 1,331:
|
|
|poxce'z
|poxce'z
|po''ʃkés''
|''poʃkés''
|pixca
|pixca
|
|
Line 1,307: Line 1,341:
|-
|-
| medio dia  
| medio dia  
| ||  tacane'l || -
| ||  tacane'l || ''takanél''
|
|tlahka
|
|
|-
|-
| menear  
| menear  
| ||  uluni' || -
| ||  uluni' || ''uluní''
|
|olinia
|
|
|-
|-
| mentir  
| mentir  
| ||  dasupua || -
| ||  dasupua || ''dasupua''
|
|
|
|
|-
|-
| metate  
| metate  
| ||  mot  || -
| ||  mot  || ''mot''
|
|metla-tl
|
|
|-
|-
| mierda  
| mierda  
| ||  cute't || -
| ||  cute't || ''kutét''
|
|kwitla-tl
|
|
|-
|-
| milpa  
| milpa  
| ||  mil  || -
| ||  mil  || ''mil''
|
|mi:l-
|
|
|-
|-
| mio  
| mio  
| ||  nobe'c || -
| ||  nobe'c || ''nobék''
|
|
|
|
|-
|-
| mirar  
| mirar  
| ||  ita'  || -
| ||  ita'  || ''itá''
|
|itta
|
|*tewa
|-
|-
| mojar  
| mojar  
| ||  aue'c || -
| ||  aue'c || ''awék''
|
|
|
|
|-
|-
| moler  
| moler  
| ||  toço'  || -
| ||  toço'  || ''tosó''
|
|tes/tisi
|
|
|-
|-
| morir  
| morir  
| ||  moc  || -
| ||  moc  || ''mok''
|
|miki
|
|
|-
|-
| mosca  
| mosca  
| ||  moyu't || -
| ||  moyu't || ''moyú-t''
|
|moyo:-tl
|
|
|-
|-
| mover  
| mover  
| ||  uluni' || -
| ||  uluni' || ''uluní''
|
|olini
|
|
|-
|-
| muchacha  
| muchacha  
| ||  g'lazt || -
| ||  g'lazt || ''gǝlas-t''
|
|kilastli?
|
|
|-
|-
| muchacho  
| muchacho  
| ||  cone't  || -
| ||  cone't  || ''koné-t''
|
|kone:-tl
|
|
|-
|-
| mucho  
| mucho  
| ||  aço'c  || -
| ||  aço'c  || ''asók''
|
|
|
|
|-
|-
| mujer   
| mujer   
| || g'lazt  || -
| || g'lazt  || ''gǝlás-t''
|
|
|
|
|-
|-
| murciélago  
| murciélago  
| ||  tzinaca' || -
| ||  tzinaca' || ''tsinaká''
|
|tsinakan-tli
|
|
|-
|-
| muy   
| muy   
| || aço'c  || -
| || aço'c  || ''asók''
|
|
|
|
|-
|-
| nacer  
| nacer  
| ||  tzintu'c || -
| ||  tzintu'c || ''tsintúk''
|
|
|
|
|-
|-
| nada   
| nada   
| || nintega'  || -
| || nintega'  || ''nintegá''
|
|
|
|
|-
|-
| Nahuatl   
| Nahuatl   
| || nagua'l || -
| || nagua'l || ''nawál''
|
|
|
|
|-
|-
| Nariz  
| Nariz  
| ||  yeque't || -
| ||  yeque't || ''yeké-t''
|
|yaka-tl
|
|
|-
|-
| niño   
| niño   
| || cone't  || -
| || cone't  || ''koné-t''
|
|
|
|
|-
|-
| noche   
| noche   
| || ogüel  || -
| || ogüel  || ''ogwél''
|
|yo:wal
|
|
|-
|-
| nombre   
| nombre   
| || cul  || -
| || cul  || ''kul''
|
|
|
|
|-
|-
| nosotros  
| nosotros  
| ||  tue'n  || -
| ||  tue'n  || ''tuén''
|
|tehwan
|
|
|-
|-
| nube   
| nube   
| || pixt  || -
| || pixt  || ''pix-t''
|
|
|
|
|-
|-
| Oaxaca   
| Oaxaca   
| || Uaxe'c  || -
| || Uaxe'c  || ''waxék''
|
|
|
|
|-
|-
| Ocote  
| Ocote  
| ||  oco't  || -
| ||  oco't  || ''okó-t''
|
|oko-tl
|
|
|-
|-
| Oído  
| Oído  
| ||  neque'zt  || -
| ||  neque'zt  || ''nekés-t''
|
|nakas-tli
|
|
|-
|-
| oir   
| oir   
| || quequi' || -
| || quequi' || ''kekí''
|
|kaki
|
|
|-
|-
| ojo  
| ojo  
| ||  ixtotolu't || -
| ||  ixtotolu't || ''iʃtotolú-t''
|
|i:''ʃtelolo-tl''
|
|
|-
|-
| olla  
| olla  
| ||  apa'zt  || -
| ||  apa'zt  || ''apást''
|
|
|
|
|-
|-
| olvidar  
| olvidar  
| ||  yactangui || -
| ||  yactangui || ''yaktangi''
|
|
|
|
|-
|-
| ombligo  
| ombligo  
| ||  xict || -
| ||  xict || ''ʃik-t''
|
|xic-tli
|
|
|-
|-
| once  
| once  
| ||  mateesu || -
| ||  mateesu || ''mateesu''
|
|
|
|
|-
|-
| oreja  
| oreja  
| ||  neque'zt || -
| ||  neque'zt || ''nekés-t''
|
|nakas-tli
|
|
|-
|-
| obscurecer  
| obscurecer  
| ||  tayua' || -
| ||  tayua' || ''tayuá''
|
|tlayo:wa
|
|
|-
|-
| otra vez  
| otra vez  
| || çampe' || -
| || çampe' || ''sampé''
|
|
|
|
|-
|-
| padre  
| padre  
| ||  tecu' || -
| ||  tecu' || ''tekú''
|
|tekw-tli
|
|
|-
|-
| pagar  
| pagar  
| ||  tagüi'c  || -
| ||  tagüi'c  || ''tagwík''
|
|
|
|
|-
|-
| palo  
| palo  
| ||  quagu't  || -
| ||  quagu't  || ''kwagú-t''
|
|
|
|
|-
|-
| paiio
| paño
| ||  payo'; tzoct || -
| ||  payo'  || ''payó''
|
|
|-
|paño
|
|tzoct
|''tsok-t''
|
|
|
|
|-
|-
| papel   
| papel   
| || ame't || -
| || ame't || ''amét''
|
|a:ma-tl
|
|
|-
|-
| parecido  
| parecido  
| ||  ixi'c  || -
| ||  ixi'c  || ''iʃík''
|
|
|
|
|-
|-
| parir  
| parir  
| ||  taquechu'c; pizc || -
| ||  taquechu'c || ''taketʃúk''
|
|
|
|
|-
|-
| pasar 
|parir
| || penu'c  || -
|
|pizc
|''pisk''
|
|
|
|
|-
|-
| pasearse
| pasar 
| ||  paxalu- || -
| || penu'c || ''penúk''
|pano-k
|
|
|-
| pasearse
| ||  paxalu- || ''paʃalu''
|
|
|Spanish loan
|-
|-
| pecho  
| pecho  
| ||  tipe'n || -
| ||  tipe'n || ''tipén''
|
|
|
|
|-
|-
| peine  
| peine  
| ||  tzucua'zt || -
| ||  tzucua'zt || ''tsukwás-t''
|
|tsekawastli
|
|
|-
|-
| peinar  
| peinar  
| ||  tzucui'z || -
| ||  tzucui'z || ''tsukwí-s''
|
|tsekawi
|
|[https://nahuatl.wired-humanities.org/content/tzicuahuazhuia tzecuihuazhuia]
|-
|-
| pelo  
| pelo  
| ||  tzon || -
| ||  tzon || ''tson''
|
|tson
|
|
|-
|-
| pene   
| pene   
| || cel || -
| || cel || ''sel''
|
|
|
|
|-
|-
| pensar  
| pensar  
| ||  nuca' || -
| ||  nuca' || ''nuká''
|
|
|*nioka
|-
| pepenar
| ||  hulu' || ''hulu''
|oloa
|
|
|-
|-
| pepenar
| pequeño
| ||  hulu' || -
| ||  nixtu'|| ''niʃtún''
|
|
|
|
|-
|-
| pequeño  
|pequeño
| ||  nixtu'n; tu'chi || -
|
|tu'chi
|''túchi''
|
|
|
|
|-
|-
| perder  
| perder  
| ||  polu'c || -
| ||  polu'c || ''polók''
|
|poloa
|
|
|-
|-
| perro  
| perro  
| ||  tacho'm || -
| ||  tacho'm || ''tatʃóm''
|
|
|
|
|-
|-
| pesado  
| pesado  
| ||  eti' || -
| ||  eti' || ''etí''
|
|yetik/etik
|
|
|-
|-
| pescado  
| pescado  
| ||  micho'm || -
| ||  micho'm || ''mitʃóm''
|
|michin
|
|
|-
|-
| pescuezo  
| pescuezo  
| ||  coxt || -
| ||  coxt || ''koʃ-t''
|
|
|
|
|-
|-
| petate   
| petate   
| || b'tet; pot || -
| || b'tet || ''bǝtet''
|petla-tl
|
|
|-
|petate
|
|pot
|''pot''
|petl-
|
|
|-
|-
| picar  
| picar  
| ||  tzupine' || -
| ||  tzupine' || ''tsupiné''
|
|tsopini
|
|
|-
|-
| pie  
| pie  
| ||  xo-  || -
| ||  xo-  || ''ʃo-''
|
|xo-
|
|
|-
|-
| piedra  
| piedra  
| ||  tot  || -
| ||  tot  || ''to-t''
|
|te-tl
|
|
|-
|-
| piedra para moler chile  
| piedra para moler chile  
| ||  chilto't || -
| ||  chilto't || ''tʃiltó-t''
|
|chilte-tl
|
|
|-
|-
| piel  
| piel  
| ||  cuete'xt || -
| ||  cuete'xt || ''kwetéʃ-t''
|
|kwetla''ʃ-tli''
|
|
|-
|-
| piojo  
| piojo  
| ||  ato'mt || -
| ||  ato'mt || ''atóm-t''
|
|atemi-tl
|
|
|-
|-
| pizcar  
| pizcar  
| ||  poxque'z || -
| ||  poxque'z || ''poʃkés''
|
|pixca-
|
|
|-
|-
| platano  
| platano  
| ||  quaxilu't  || -
| ||  quaxilu't  || ''kwaʃilo-tl''
|
|
|
|
|-
|-
| platicar  
| platicar  
| ||  coztu'c, ctza || -
| ||  coztu'c  || ''kostúk''
|
|
|
|
|-
|-
| poco  
|platicar
| ||  nixtu'n  || -
|
|ctza
|''ktsa''
|
|
|-
| poco  
| ||  nixtu'n  || ''niʃtún''
|
|
|
|
|-
|-
| Pochutla  
| Pochutla  
| || Güenatla'n || -
| || Güenatla'n || ''Gwenatlán''
|
|
|
|
|-
|-
| poder   
| poder   
| || ue'l  || -
| || ue'l  || ''wél''
|
|
|
|
|-
|-
| pollo   
| pollo   
| || tila'n  || -
| || tila'n  || ''tilán''
|
|
|
|
|-
|-
| poner  
| poner  
| || tali'  || -
| || tali'  || ''talí''
|
|tla:lia
|
|
|-
|-
| poquito  
| poquito  
| || nixtu'n || -
| || nixtu'n || ''niʃtún''
|
|
|
|
|-
|-
| porque  
| porque  
| || ampa  || -
| || ampa  || ''ampa''
|
| -pampa
|
|
|-
|-
| por que  
| por que  
| || te || -
| || te || ''te''
|
|tle?
|
|
|-
|-
| preguntar  
| preguntar  
| ||  tatenli' || -
| ||  tatenli' || ''tatenlí''
|
|tlatlanilia
|
|
|-
|-
| prepucio  
| prepucio  
| ||  xipu'n || -
| ||  xipu'n || ''ʃipún''
|xipin-tli
|
|
|-
| pronto
| ||  tutuca'  || ''tutuká''
|toto:ka
|
|
|-
|-
| pronto  
|pronto
| || tutuca'; leca' || -
|
|leca'
|''leká''
|
|
|
|
|-
|-
| pueblo  
| pueblo  
| ||  at'be't  || -
| ||  at'be't  || ''atǝbét''
|
|a:ltepe:-tl
|
|
|-
|-
| puerco  
| puerco  
| ||  cuchi' || -
| ||  cuchi' || ''kutʃí''
|
|
|
|Spanish loan
|-
|-
| puma   
| puma   
| || micilu't || -
| || micilu't || ''misilút''
|
|mi:s-tli
|
|
|-
|-
| purgar   
| purgar   
| || apitze'z || -
| || apitze'z || ''apitsés''
|
|a:pi:tsa
|
|
|-
|-
| que   
| que   
| || te  || -
| || te  || ''te''
|
|tle
|
|
|-
|-
| quebrar  
| quebrar  
| || xama'nc || -
| || xama'nc || ''ʃamánk''
|
|''ʃamánki''
|
|
|-
|-
| quedarse  
| quedarse  
| || cau  || -
| || cau  || ''kaw''
|
|ka:wa
|
|
|-
|-
| quemar   
| quemar   
| || tati'  || -
| || tati'  || ''tatí''
|
|tlatia
|
|
|-
|-
| querer   
| querer   
| || nqui  || -
| || nqui  || ''nki''
|
|neki
|
|
|-
|-
| quien  
| quien  
| || ac || -
| || ac || ''ak''
|
|a:kin
|
|
|-
|-
| rascar  
| rascar  
| || quane' || -
| || quane' || ''kwané''
|
|
|
|
|-
|-
| real  
| real  
| || milyu' || -
| || milyu' || ''miljú''
|
|
|
|
|-
|-
| rebozo  
| rebozo  
| || payo'  || -
| || payo'  || ''pajó''
|
|
|
|
|-
|-
| reir  
| reir  
| || manli || -
| || manli || ''manli''
|
|
|
|
|-
|-
| rio  
| rio  
| || ate'n  || -
| || ate'n  || ''atén''
|
|a:te:n-
|
|-
| corriente del rio
| || chicala't || -
|
|
|-
| robar
| || taxto'c || -
|
|
|-
| robar
| || taxto'c || ''taʃtók''
|tla-ichteki
|
|
|-
|-
| rosario  
| rosario  
| || luxalyu' || -
| || luxalyu' || ''luʃalyu''
|
|
|
|Spanish loan
|-
|-
| saber   
| saber   
| || meti'  || -
| || meti'  || ''metí''
|
|mati
|
|
|-
|-
| sacar   
| sacar   
| || quixi' || -
| || quixi' || ''kiʃí''
|
|ki:''ʃtia''
|
|
|-
|-
| sacudir  
| sacudir  
| || tzulu' || -
| || tzulu' || ''tsulú''
|
|tsoloa
|
|
|-
|-
| sal   
| sal   
| || ozte't || -
| || ozte't || ''osté-t''
|
|ista-tl
|
|
|-
|-
| salir  
| salir  
| || quiça'  || -
| || quiça'  || ''kisá''
|
|
|-
| saliva
| || choch || -
|
|
|
|
|-
|-
| sanar  
| sanar  
| || caxani'  || -
| || caxani'  || ''kaʃaní''
|
|caxani
|
|
|-
|-
| sangre  
| sangre  
| || ezt || -
| || ezt || ''es-t''
|estli
|
|
|-
| seco 
| || ua'c; aue'c || ''wák''
|wakki
|
|
|-
|-
| seco
|seco
| || ua'c; aue'c || -
|
|
|aue'c
|''awék''
|a:wak
|
|
|-
|-
| seis   
| seis   
| || chucoce' || -
| || chucoce' || ''tʃukosé''
|
|chikwase:n
|
|
|-
|-
| sembrar  
| sembrar  
| || tuque'c  || -
| || tuque'c  || ''tukék''
|
|to:ka-k
|
|
|-
|-
| semejante  
| semejante  
| || ixi'c || -
| || ixi'c || ''iʃík''
|
|
|
|
|-
|-
| semilla   
| semilla   
| || axt || -
| || axt || ''aʃ-t''
|
|ach-tli
|
|*hatsi
|-
|-
| sentarse  
| sentarse  
| || metze'  || -
| || metze'  || ''-''
|
|
|
|
|-
|-
| servir   
| servir   
| || cau || -
| || cau || ''kaw''
|
|ka:wa
|
|
|-
|-
| si   
| si   
| || ni  || -
| || ni  || ''-''
|
|
|
|
|-
|-
| sobre   
| sobre   
| || pen; tacpa'c || -
| || pen || ''pen''
|
|pan
|
|
|-
|-
| sol 
|sobre
| || tune'l  || -
|
|
|tacpa'c
|''takpák''
|tlakpak
|
|-
| sol 
| || tune'l  || ''tunél''
|to:nal-li
|
|
|-
|-
| solo   
| solo   
| || ce  || -
| || ce  || ''se''
|
|
|
|
|-
|-
| sonar  
| sonar  
| || tzilini || -
| || tzilini || ''tsilini''
|
|tsilini
|
|
|-
|-
| soplar   
| soplar   
| || pitze || -
| || pitze || ''pitse''
|
|pi:tsa
|
|
|-
|-
| subir   
| subir   
| || tecu'  || -
| || tecu'  || ''tekú''
|
|tlehko
|
|
|-
|-
| suyo   
| suyo   
| || bec || -
| || bec || ''bek''
|
|
|
|
|-
|-
| tabanco  
| tabanco  
| || tepo'xt  || -
| || tepo'xt  || ''tepóʃ-t''
|
|tlapech-tli
|
|
|-
|-
| tamal   
| tamal   
| || pict  || -
| || pict  || ''pik-t''
|
|
|
|
|-
|-
| tarde   
| tarde   
| || etiote'c, teote'c || -
| || etiote'c, teote'c || ''etioték''
|
|
|
|-
|tarde
|
|teoték
|''teoték''
|teotlak
|
|
|-
|-
| tecolote  
| tecolote  
| || tecolo't || -
| || tecolo't || ''tekoló-tl''
|
|
|
|
|-
|-
| tejer  
| tejer  
| || ig'ti' || -
| || ig'ti' || ''igtí''
|
|ikiti
|
|
|-
|-
| tenate  
| tenate  
| || tupi'l || -
| || tupi'l || ''tupíl''
|
|
|
|
|-
|-
| tener  
| tener  
| || ba, bia' || -
| || ba || ''ba''
|
|
|-
|tener
|
|bia'
|''biá''
|
|
|
|
|-
|-
| testículo  
| testículo  
| || tit || -
| || tit || ''tit''
|
|te-tl
|
|
|-
|-
| tiempo, hace poco   
| tiempo, hace poco   
| || colme'n || -
| || colme'n || ''kolmén''
|
|
|
|
|-
|-
| tierno   
| tierno   
| || z'li; tzintu'c || -
| || z'li || ''sǝli''
|selik
|
|
|-
|tierno
|
|tzintu'c
|''tsintúk''
|tsintok
|
|
|-
|-
| tierra   
| tierra   
| || Tal || -
| || tal || ''tal''
|
|tla:l
|
|
|-
|-
| tigre  
| tigre  
| || tiquani' || -
| || tiquani' || ''tikwa:ni''
|
|te:kwani
|
|Central Nahuatl loan
|-
|-
| tirar   
| tirar   
| || Mote || -
| || mote || ''mote''
|
|motla
|
|
|-
|-
| tizne  
| tizne  
| || Til || -
| || til || ''til''
|
|tli:l
|
|
|-
|-
| tizon  
| tizon  
| || quagu't || -
| || quagu't || ''kwagú-t''
|
|kwawi-tl
|
|
|-
|-
| todo  
| todo  
| || nocho'  || -
| || nocho'  || ''notʃó''
|
|nochi
|
|
|-
|-
| tomar  
| tomar  
| || ma  || -
| || ma  || ''ma''
|
|
|
|
|-
|-
| tomate  
| tomate  
| || tome't || -
| || tome't || ''tomét''
|
|to:ma-tl
|
|
|-
|-
| tortilla   
| tortilla   
| || xamt  || -
| || xamt  || ''ʃam-t''
|
|
|
|
|-
|-
| tortilla, hacer   
| tortilla, hacer   
| || Contze || -
| || contze || ''kontse''
|
|
|
|
|-
|-
| tortuga   
| tortuga   
| || ayu't || -
| || ayu't || ''ajú-t''
|ayo:-tl
|
|-
| trabajar
| || tocdoz || ''tokdos''
|tekiti
|
|-
| traer 
| || ui'tz  || ''wíts''
|
|
|
|
|-
|-
| trabajar
|traer
| || Tocdoz || -
|
|mo
|''mo''
|
|
|
|
|-
|-
| traer
|traer
| || ui'tz; mo; cuizca' || -
|
|cuizca'
|''kwiská''
|
|
|
|
|-
|-
| traje   
| traje   
| || tzoct  || -
| || tzoct  || ''tsok-t''
|
|
|
|
|-
|-
| trece  
| trece  
| || matu eyem || -
| || matu eyem || ''matu ejem''
|
|
|
|
|-
|-
| tres   
| tres   
| || eyo'm  || -
| || eyo'm  || ''ejóm''
|
|eyi
|
|
|-
|-
| trueno  
| trueno  
| || Tagmum || takomoni
| || tagmum || ''tagmum''
|
|tlakomoni
|
|
|-
|-
| tu  
| tu  
| || mue'n  || -
| || mue'n  || ''muén''
|
|mo-wa:n?
|
|
|-
|-
| uno  
| uno  
| || ce  || -
| || ce  || ''se''
|se:
|
|
|-
| uña 
| || oxt || o''ʃ-t''
|is-tli
|
|
|-
|-
| uña  
| veinte  
| || oxt || -
| || semibuel || ''semipbuel''
|semi-po:walli
|
|
|-
| veinticinco 
| || çumpe'l magüi'l || sumpél magwíl
|sempo:wal makwilli
|
|
|-
|-
| veinte 
|veinticinco
| || semibuel || semi-powal
|
|cemengüi'l
|
|
|
|
|
|-
|-
| veinticinco
|veinticinco
| || qumpe'l magüi'l; cemengüi'l; umpa'n magüi'l || -
|
|umpa'n magüi'l
|
|
|
|
|
|-
|-
| venado   
| venado   
| || meça't || -
| || meça't || ''mesa-t''
|
|masa:-t
|
|
|-
|-
| vender   
| vender   
| || namig'li' || -
| || namig'li' || ''namigǝlí''
|namakilia
|
|
|-
| venir 
| || ui'tz || ''wíts''
|wi:ts
|
|
|-
|-
| venir
|venir
| || ui'tz; guala'c || -
|
|
|guala'c
|''gwalák''
|wallaw
|
|
|-
|-
| ver   
| ver   
| || ita'  || -
| || ita'  || ''itá''
|
|itta
|
|*tewa
|-
|-
| verde   
| verde   
| || xui'  || -
| || xui'  || ''ʃuí''
|
|
|
|
|-
|-
| vergüenza, tener   
| vergüenza, tener   
| || pinaua' || -
| || pinaua' || ''pinawá''
|pina:wa
|
|-
| viejo 
| || picho't || ''pitʃót''
|
|
|
|
|-
|-
| viejo
|viejo
| || picho't; eueta'c || -
|
|eueta'c
|''eweták''
|
|
|
|
|-
|-
| viento   
| viento   
| || yut || -
| || yut || ''jut''
|
|
|
|
|-
|-
| volar   
| volar   
| || pata'nc (ui') || -
| || pata'nc || ''patánk''
|
|patla:ni
|
|
|-
|-
| vomitar   
| vomitar   
| || entzute'c || -
| || entzute'c || ''entsuték''
|
|
|
|
|-
|-
| vulva  
| vulva  
| || chibilu' || -
| || chibilu' || ''tʃibilú''
|
|
|
|
|-
|-
| yo   
| yo   
| || nen  || -
| || nen  || ''nen''
|
|neh
|
|
|-
|-
| zapote  
| zapote  
| || tzepo't || -
| || tzepo't || ''tsepó-t''
|tsapo:tl
|
|
|-
| zopilote
| || tzupilu't || ''tsupilút''
|tsopilo:-tl
|
|
|-
|-
| zopilote  
|zopilote
| || tzupilu't, cuzt || Maya loan?
|
|
|cuzt
|''kust''
|
|
|Maya loan?
|}
|}

Latest revision as of 01:01, 29 July 2025

Wordlist from Boas 1917. Original orthography standardized in column 4, linked to Nahuatl cognate in column 5 and to SUA etyma en column 6.


Pochutec vocabulary
Spanish English Boas Standard Ortography Proto-Nahuatl SUA Etymon
abrir tepu' tepú *tlapoa
aca quineba' kinebá
acabar temi' temí *tlami
acordarse calamqui' kalamkí *ilnamiki *eri + *namiki
acostarse teque' teké *te:ka
adentro toc tok *ihte-k
agua at at *a:-tl *pa
aguacate aueque't aweké-t *yewakatl

awaka-tl

Eastern Nahua loan
ahijado b'ltzin bǝl-tsin pil-tsin *puri
ahora naco' nakó
ahora conaco' nakoná
ahora nacona' konakó
alas yajai' jahaí ahas
alacran culu't kulú-t *kolo-tl *koro
algodón oxque't oʃké-t *ichka-tl *tsiká
allí ma ma ompa?
amar sousongui sowsongi
ancho pate'c paték patla:wak
andar agueneumi agenewmi nemi?
anoche ogue'i oweí yo:wa *yuwe
antier icualgua' ikwalwa
apagar tzeue' tsewé *se:wi *sewi
apagar ceue' sewé *se:wi
apestar iye'c iyék *ihyak *huyaka
apretar pechu' petʃú *pachoa <*patsiwa
aquí neba' nebá
arbol quagu't kwagú-t *kwawi-tl
arco escocu'l eskokúl
asar ixque' iʃké *ixka *siká
asi qui na ki na
atar ilpi' ilpí *ilpia *puri
atizar totoqui' totokí *totokia
atole etu'l etúl *a:tol-li
ayer algua' alwá *ya:lwa
ayudar petebi' petebí *pale:wia
bailar motudi's motudí-s *ihtotia
bajar d'mu dǝmu *temo
banco quagu't kwagú-t *kwawi-tl
bañar mohue', mamui' mowé
bañar mamui' mamwí mamwia
barba tzo'n tsón *tson-tli
barrer tachapane' tatʃapané *tlachpani *tsipá
bastante mie'c miék *miyek
no bastante tu'chi tútʃi
beber temi' temí
bien uli'c ulík *we:lik
blanco chupe'c tʃupék *chipa:wak *tsipá
blando totoini' totoiní
boca ten ten *te:n-tli *teni
Bombax Ceiba pochu't potʃút *pocho:-tl *potsi
borracho unti' untí *winti-k
bramar tetoa' -
brazo mai mai *ma:yi
bueno uli'c ulík *we:lik
bule lipu' -
buscar temoa' temoá *temoa *tɨwá
caballo cayu' -
cabeza quait kwai-t *kwa:i
caer otz ots *wetsi
caiman te'ipo - loan?
calabaza eyu't ejút *ayoh-tli
calentura tune'l tunél *to:nal-li
caliente tune'l tunél *to:nal-li
cama tepo'xt tepóʃt *tlapech-tli
camarón achiquelo'm atʃikelóm *a:chakalin
camino ot'ca'n otǝkán
camisa tzoct tsok-t
cansado cyeui' sjewi *siyawi
cantar cuique kwike *kwi:ka *kwika
cantaro cumt kumt *komi-tl *ko
cara ixt iʃ-t *i:x-tli *pusi
carcel quagu't kwagú-t *kwawi-tl
cargar mama' mamá *mama
carne neque't neké-t *naka-tl
carne tutu't tutú-t *toto:tl?
carrizo aque't aké-t *aka-tl
carta ame't amé-t *a:ma-tl Otomí loan into PN
casa chan tʃan *cha:n
casarse namocti' namoktí *namiktia *namiki
ceniza noxt noʃ-t *nex-tli *nasi
cerrar tzecue' tsekwé *tsakwa
cinco macui'l makwíl *ma:kwil-li
cocido ecço'c eksók *ikwsik *kwasí
coger ma ma ma
colgar pib'lu' pibǝlú (pi)piloa *puri-wa
comal coma'l komál *komal-li
comer qua kwa *kwa: *kwa
comezón coxqui' koʃkí *kokoxki
como quem kem kemen
comprar cua' kwá *ko:wa *kowa
comprar palu' palú paloa
con ca ka ka
contar po po *po:wa
corazón lyu lju - Otomanguean loan?
correr telu'z telú-s *tlaloa *ta:ra-wa
corriente del rio chicala't tʃikalá-tl
cortar tzucua' tsukwá
cosa te te *tle-in
coser tzoma' tsomá *tsoma
costal quanco'ch kwankótʃ
coyote coyu'd koyú-d *koyo:-tl *kaho-yawi
criatura cone't konét *kone:-tl
cuándo? ic ik *ik
cuantos? quizco'm kiskóm *keski-n
cuatro nayo'm najóm *nawi
cuero cuete'xt kwetéʃ-t *kwetlax-tli
culebra cue't kwé-t *kowa:-tl *ko
culo tup tup *top-tli?
cura (sacerdote) totoltzi'n totol-tsín to-tah-tsin Col. Nahua loan
chiflar icoz- ikos
chile chil tʃil *chil-li
chocolate chucula't tʃukulá-t *chokola:-tl Col. Nahua loan
dar meca' maká *ma:ka
debajo ite'nc iténk i:-te:n-ko
decir iti iti ?
decir nuca' nuká - *nioka
delgado ptzec ptsek pitsa:wak
desatar toma' tomá toma
despues tiome'n tiomén ?
despacio yuli'c yulík *yo:li-k
destapar tepu' tepú *tlapoa
dia tune'l tunél *to:nal-li
diez matu matu *mahtlak-tli
dinero tumi'n tumín - Spanish loan
dios tog tog ? ?
doler moca moka
doler cocoa' kokoá *kokoa
dónde ca ka *ka:n
dónde ui' *wi
dónde campa' kampá *ka:mpa
dormir cochi' kotʃí *kochi
dos ome'm omém *o:me
dulce otca'i otkaí ? ?
duro chique'c tʃikék *chikak-tli
echar boz bos ?
echar uluni' uluní *olinia
el na na *in; *ne
él igüe'n iwén *yehwa
Elote elu't elút *e:lo:tl *yɨra-wa
embarazada uzti' ustí *ots-tli
empezar peu'c peúk *pe:wa
en toc tok *ihte-k
encontrar aci' así *ahsi
enfermo cocoa' kokoá *kokoa *koko
enojarse teue' tewé
enseñar mexti' mextí *mach'tia *matsi-tua
entonces ah na -
entrar apeco' apekó ?
envolver pib'lu' pibǝlú pipiloa
es quet ket kah
escoba tachapane' tachapané tlachpana
esconderse ya ya
escribir g'lua' kǝlua *ihkwiloa *hi-kwiri-wa
escupir choch tʃotʃ chicha
ese ina' iná *na

ne

ese na na *na

ne

espalda d'botz dǝpóts tepots
espantarse çute' suté *sotla
esperar che tʃe *chi:ya *tseiya
espina ui'zti uísti wits-tli; wets-tle
esposa güe'l guél ?
esposa g'lazt gǝlast kilas-tli
espuma puçone'l pusonél *po:sonal-li
esta echado unyo'c unyók *onok
faja quaxa'xt kwaʃáʃ-t *kweyi,

*kwach-tli

flor xucho't (name'l) xutʃó-t *xo:tʃi-tl
frente ixt iʃ-t *i:x-tli
frente ixna'c iʃnák
frio pina' piná ?
frio cug'li' kugǝlí *kokolia
frio cayivima kajivima ?
fuego tet te-t *tle-tl
fuera ato'lc atólk
fusil quagu't kwagút *kwawi-tl
gallina tila'n tilán
golpear pig'li' piglí *pikilia
gotear taxiquetuc taʃiketuk
grande huhio'm huhióm *we:yi
gritar tatzi' tatsí *tsahtsi
grueso cope'c kopék
guajalote toto'l totól *toto:lin
guardar queue' kewé
gusano ug'lo'm ugǝlóm *okwilin
hablar tetoa' tetoa *tlahtoa
hablar ctze ktse *ketsa
hacer chua' tʃuá *chi:wa
hace poco tiempo naco' nakó
hambre naquaçamqui'; nakwasamkí ne-kwas-miki?
hay unyo'c unjók *onok
hay que't két *kate
no hay ayago' ajagó
hermana iuit iwi-t
hermana pima' pimá
hermana nutza' nutsá
hermano bu bu po
hermano chol tʃol
hervir molu'nc molúnk molonki
hijo b'l bǝl *pil
hilar tzaue'z tsawés *tsawa
hilo opque't opké-t *ikpa-tl
hoja xut ʃu-t *xiwi-tl
hombre teque't teké-t *tla:ka-tl
hombre oco'xt okóʃ-t *okich-tli
hormiga tzique't tsikét *tsi:ka-tl
hoy naco' nakó
Huatulco Uetu'l wetúl
huele chucha'c tʃutʃák
hueso ot o-t omi-tl
huesos quemados tice't tisét tisa-tl
huevo tito't titót toto:lte-tl
huipil quexque'mt keʃkémt kechkemi-tl
humo apoto'ct apotókt
huso malage'u malageú
iglesia tiope'n tiopén teopan-tli
iguana cuixo'm kwiʃóm
iguana verde totoli't totolí-t
ir ui'
jabón xabo' ʃabó Spanish loan
jicalpezte pebe't pebé-t
jicara oxca'zt oʃkás-t *sikari-t
lado qual kwal
ladrar tatzi' tatsí tsahtsi
lagarto te'ipo téipo
lagartija quala't kwalá-t kweya-tl
lamer pelu' pelú paloa
lavar peque' peké pa:ka
lavar mohue' mowé
lejos güeque' weké wehka
lengua nenepi'l nenepíl nenepil-li
leña quagu't kwagú-t kwawi-tl
levantar tqui tki itki
levantar ctza ktsa ketsa
limpiar pue' pué poa
lodo tal tal tla:-li
luna mezt mest mets-tli
Ilamar nutza' nutsá no:tsa
Ilevar tqui tki itki
Ilorar chuca' tʃuká cho:ka
Iluvia yect yekt yehyeka-tl
Madre ye ye ye
Maduro ecço'c eksók ikwsik
Maguey micui'x mikwíʃ
Maíz teyu'l teyul tlao:lli
Malacate malague'u malagueú
Mano mai mai
Mañana quago' kwagó
Mañana nobegu'c nobegúk
mañana, pasado güecha'l gwetʃál
marido güe' gwé
masa toxt toʃ-t textli, tixtli
matar mocti' moktí miktia
mazorca totomo'xt totomóʃ-t totomox-tli
mazorca çon son sen-tle/-sin-tli
mazorca poxce'z poʃkés pixca
mear xixe'z ʃiʃés xixa-s
medio dia tacane'l takanél tlahka
menear uluni' uluní olinia
mentir dasupua dasupua
metate mot mot metla-tl
mierda cute't kutét kwitla-tl
milpa mil mil mi:l-
mio nobe'c nobék
mirar ita' itá itta *tewa
mojar aue'c awék
moler toço' tosó tes/tisi
morir moc mok miki
mosca moyu't moyú-t moyo:-tl
mover uluni' uluní olini
muchacha g'lazt gǝlas-t kilastli?
muchacho cone't koné-t kone:-tl
mucho aço'c asók
mujer g'lazt gǝlás-t
murciélago tzinaca' tsinaká tsinakan-tli
muy aço'c asók
nacer tzintu'c tsintúk
nada nintega' nintegá
Nahuatl nagua'l nawál
Nariz yeque't yeké-t yaka-tl
niño cone't koné-t
noche ogüel ogwél yo:wal
nombre cul kul
nosotros tue'n tuén tehwan
nube pixt pix-t
Oaxaca Uaxe'c waxék
Ocote oco't okó-t oko-tl
Oído neque'zt nekés-t nakas-tli
oir quequi' kekí kaki
ojo ixtotolu't iʃtotolú-t i:ʃtelolo-tl
olla apa'zt apást
olvidar yactangui yaktangi
ombligo xict ʃik-t xic-tli
once mateesu mateesu
oreja neque'zt nekés-t nakas-tli
obscurecer tayua' tayuá tlayo:wa
otra vez çampe' sampé
padre tecu' tekú tekw-tli
pagar tagüi'c tagwík
palo quagu't kwagú-t
paño payo' payó
paño tzoct tsok-t
papel ame't amét a:ma-tl
parecido ixi'c iʃík
parir taquechu'c taketʃúk
parir pizc pisk
pasar penu'c penúk pano-k
pasearse paxalu- paʃalu Spanish loan
pecho tipe'n tipén
peine tzucua'zt tsukwás-t tsekawastli
peinar tzucui'z tsukwí-s tsekawi tzecuihuazhuia
pelo tzon tson tson
pene cel sel
pensar nuca' nuká *nioka
pepenar hulu' hulu oloa
pequeño nixtu'n niʃtún
pequeño tu'chi túchi
perder polu'c polók poloa
perro tacho'm tatʃóm
pesado eti' etí yetik/etik
pescado micho'm mitʃóm michin
pescuezo coxt koʃ-t
petate b'tet bǝtet petla-tl
petate pot pot petl-
picar tzupine' tsupiné tsopini
pie xo- ʃo- xo-
piedra tot to-t te-tl
piedra para moler chile chilto't tʃiltó-t chilte-tl
piel cuete'xt kwetéʃ-t kwetlaʃ-tli
piojo ato'mt atóm-t atemi-tl
pizcar poxque'z poʃkés pixca-
platano quaxilu't kwaʃilo-tl
platicar coztu'c kostúk
platicar ctza ktsa
poco nixtu'n niʃtún
Pochutla Güenatla'n Gwenatlán
poder ue'l wél
pollo tila'n tilán
poner tali' talí tla:lia
poquito nixtu'n niʃtún
porque ampa ampa -pampa
por que te te tle?
preguntar tatenli' tatenlí tlatlanilia
prepucio xipu'n ʃipún xipin-tli
pronto tutuca' tutuká toto:ka
pronto leca' leká
pueblo at'be't atǝbét a:ltepe:-tl
puerco cuchi' kutʃí Spanish loan
puma micilu't misilút mi:s-tli
purgar apitze'z apitsés a:pi:tsa
que te te tle
quebrar xama'nc ʃamánk ʃamánki
quedarse cau kaw ka:wa
quemar tati' tatí tlatia
querer nqui nki neki
quien ac ak a:kin
rascar quane' kwané
real milyu' miljú
rebozo payo' pajó
reir manli manli
rio ate'n atén a:te:n-
robar taxto'c taʃtók tla-ichteki
rosario luxalyu' luʃalyu Spanish loan
saber meti' metí mati
sacar quixi' kiʃí ki:ʃtia
sacudir tzulu' tsulú tsoloa
sal ozte't osté-t ista-tl
salir quiça' kisá
sanar caxani' kaʃaní caxani
sangre ezt es-t estli
seco ua'c; aue'c wák wakki
seco aue'c awék a:wak
seis chucoce' tʃukosé chikwase:n
sembrar tuque'c tukék to:ka-k
semejante ixi'c iʃík
semilla axt aʃ-t ach-tli *hatsi
sentarse metze' -
servir cau kaw ka:wa
si ni -
sobre pen pen pan
sobre tacpa'c takpák tlakpak
sol tune'l tunél to:nal-li
solo ce se
sonar tzilini tsilini tsilini
soplar pitze pitse pi:tsa
subir tecu' tekú tlehko
suyo bec bek
tabanco tepo'xt tepóʃ-t tlapech-tli
tamal pict pik-t
tarde etiote'c, teote'c etioték
tarde teoték teoték teotlak
tecolote tecolo't tekoló-tl
tejer ig'ti' igtí ikiti
tenate tupi'l tupíl
tener ba ba
tener bia' biá
testículo tit tit te-tl
tiempo, hace poco colme'n kolmén
tierno z'li sǝli selik
tierno tzintu'c tsintúk tsintok
tierra tal tal tla:l
tigre tiquani' tikwa:ni te:kwani Central Nahuatl loan
tirar mote mote motla
tizne til til tli:l
tizon quagu't kwagú-t kwawi-tl
todo nocho' notʃó nochi
tomar ma ma
tomate tome't tomét to:ma-tl
tortilla xamt ʃam-t
tortilla, hacer contze kontse
tortuga ayu't ajú-t ayo:-tl
trabajar tocdoz tokdos tekiti
traer ui'tz wíts
traer mo mo
traer cuizca' kwiská
traje tzoct tsok-t
trece matu eyem matu ejem
tres eyo'm ejóm eyi
trueno tagmum tagmum tlakomoni
tu mue'n muén mo-wa:n?
uno ce se se:
uña oxt oʃ-t is-tli
veinte semibuel semipbuel semi-po:walli
veinticinco çumpe'l magüi'l sumpél magwíl sempo:wal makwilli
veinticinco cemengüi'l
veinticinco umpa'n magüi'l
venado meça't mesa-t masa:-t
vender namig'li' namigǝlí namakilia
venir ui'tz wíts wi:ts
venir guala'c gwalák wallaw
ver ita' itá itta *tewa
verde xui' ʃuí
vergüenza, tener pinaua' pinawá pina:wa
viejo picho't pitʃót
viejo eueta'c eweták
viento yut jut
volar pata'nc patánk patla:ni
vomitar entzute'c entsuték
vulva chibilu' tʃibilú
yo nen nen neh
zapote tzepo't tsepó-t tsapo:tl
zopilote tzupilu't tsupilút tsopilo:-tl
zopilote cuzt kust Maya loan?